Závod o vytvoření spolehlivé energetické infrastruktury na Měsíci nabírá na síle. Kanadský letecký startup Volta Space Technologies se připravuje na testování svého bezdrátového systému přenosu energie na palubě měsíčního přistávacího modulu Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace, který má odstartovat k měsíčnímu jižnímu pólu koncem roku 2026. To znamená zásadní krok k realizaci funkční „elektrické sítě“, která bude nezbytná pro udržitelný průzkum Měsíce a v konečném důsledku i pro zřízení obyvatelných osad.
Problém s energií Měsíce
Měsíc představuje jedinečné energetické výzvy. Na rozdíl od Země zažívá dlouhá období temnoty – zhruba 14 pozemských dní v kuse – během kterých se solární panely stávají nepoužitelnými. Měsíčné noci mohou klesnout teploty až na -410 °F (-246 °C), což ztěžuje tradiční skladování energie. Spolehlivá energie není jen o rozsvícení světel; jde o udržení zařízení v teple, předcházení poruchám a zajištění nepřetržitého provozu v těchto drsných prostředích.
Bezdrátové řešení Volta: LightGrid
Voltaův přístup, nazývaný LightGrid, zahrnuje přenos sluneční energie z obíhajících satelitů do přijímačů (LightPorts) instalovaných na lunárních roverech, landerech a dalších vozidlech. Společnost tvrdí, že tento systém dokáže zajistit stabilní napájení i během dlouhých lunárních nocí. Nadcházející mise Firefly bude kritickým testem, který má prokázat, že tato technologie může fungovat ve skutečném lunárním prostředí.
Generální ředitel společnosti Volta Justin Zipkin řekl: „Tato spolupráce nám umožňuje otestovat náš přijímač LightPort v reálných lunárních podmínkách a posunout se o krok blíže k vytvoření plně integrované energetické sítě pro Měsíc.“ Zatímco podrobnosti o očekávaném výkonu zůstávají nejasné, společnost odhaduje, že k napájení roveru budou stačit tři malé satelity na nízké oběžné dráze Měsíce. Rozšíření tohoto rozsahu na širší pokrytí bude vyžadovat větší flotilu.
Konkurenční přístupy: LunaGrid a jaderná energie
Volta není jediná, kdo hledá řešení problémů s energií Měsíce. Astrobotic vyvíjí LunaGrid, systém solárních elektráren propojených přenosovými vedeními a provozovaných malými mobilními roboty. Mezitím NASA agresivně prosazuje nasazení 100kilowattového jaderného reaktoru do konce dekády, poháněno potřebou spolehlivé energie. Čína a Rusko také aktivně vyvíjejí své vlastní lunární jaderné reaktory, čímž zdůrazňují strategický význam zabezpečení měsíčních energetických zdrojů.
Rozšiřování měsíční krajiny
Rychlý rozvoj soukromých leteckých společností, jako jsou Firefly, Intuitive Machines a ispace, urychluje přístup na Měsíc. Jen NASA má smlouvy na 15 komerčních přistání na Měsíci do roku 2030. Tyto mise se neomezují na energetická řešení; zahrnují také vytváření lunárních celulárních sítí a rozmístění spektra, což signalizuje začátek přetíženějšího a propojeného lunárního prostředí.
Rozvoj plně funkčního měsíčního prostředí bude pravděpodobně vyžadovat hybridní přístup integrující bezdrátový přenos, drátové sítě a možná i jadernou energii, aby se vytvořil udržitelný a spolehlivý energetický systém. První vedení Volty v misi Firefly nemusí trvat dlouho, ale je to důležitý krok k tomu, aby se Měsíc stal životaschopným cílem pro dlouhodobou lidskou přítomnost.
