Nový výzkum ukazuje, že krevní testy, které detekují protein p-tau217, dokážou odhadnout, kdy se Alzheimerova choroba může začít projevovat u lidí před příznaky. Studie publikovaná v Nature Medicine použila vzorky krve od více než 600 kognitivně zdravých dospělých ve věku 62–78 let k predikci načasování nástupu příznaků s odchylkou 3–4 roky.
I když je to slibné, odborníci upozorňují, že tyto testy ještě nejsou připraveny pro široké klinické použití. Alzheimerova choroba je komplexní onemocnění, které je ovlivněno genetikou, životním stylem a dalšími faktory, což ztěžuje přesné předpovědi. Testy zatím nejsou dostatečně spolehlivé, aby bylo možné o pacientech individuálně rozhodovat.
Hlavní poznatky:
– Krevní testy dokážou s určitou přesností odhadnout věk nástupu Alzheimerovy choroby.
– U starších lidí s pozitivními výsledky testů se mohou projevit příznaky dříve než u mladších lidí. Například pozitivní test ve věku 60 let může předpovědět příznaky o 20 let později, ale pozitivní test ve věku 80 let může předpovědět příznaky pouze o 10 let později.
– Testy jsou levnější a jednodušší než tradiční metody (spinální tapy, PET skeny), ale stále mají svá omezení.
Aktuálně schválené krevní testy (Lumipulse a Elecsys) jsou pro lidi, kteří již vykazují příznaky. Nová studie se zaměřuje na předpovídání nástupu onemocnění u lidí bez příznaků, což je kritické vzhledem k tomu, že Alzheimerova choroba se může vyvinout deset nebo více let, než se kognitivní poruchy projeví.
Proč je to důležité:
Včasné odhalení je stále důležitější, protože nové léky mohou zpomalit progresi onemocnění, pokud jsou použity dostatečně včas. V současné době probíhají klinické studie, aby se zjistilo, zda tyto léky mohou dokonce předcházet symptomům u rizikových lidí.
Testy jsou však nedokonalé. Jiná onemocnění (onemocnění ledvin, obezita) mohou zkreslit výsledky, což vede k falešně pozitivním nebo falešně negativním výsledkům. Chyba 3-4 let je podstatná při finančním nebo životním rozhodování.
Navzdory těmto výhradám odborníci považují testy za užitečné pro diagnostiku a podporu preventivních opatření, jako je cvičení, dieta a kognitivní stimulace. Je potřeba další testování na různých populacích, ale studie představuje krok k dřívějšímu zásahu u této ničivé nemoci.
“Tyto krevní testy jsou i nadále cenné pro diagnostiku a plánování léčby,” říká klinický neuropsycholog Corey Bolton a zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu a opatrné interpretace výsledků.
Data studie jsou veřejně dostupná pro nezávislou analýzu, což výzkumníkům umožňuje replikovat a upřesňovat tato zjištění.
